Jak zabavit děti v autě na dlouhé cestě: klidná jízda

Znáte to nejspíš až příliš dobře: sotva vyjedete z města, ozve se z dětské sedačky první „Kdy už tam budeme?" a Vy víte, že Vás čekají ještě dlouhé hodiny. Otázka, jak zabavit děti v autě, patří k těm, které si unavení rodiče kladou před každou delší cestou. Dobrá zpráva je, že klidná jízda se dá do velké míry naplánovat. Nepotřebujete k tomu drahé vybavení ani dokonalý přehled aktivit. Stačí trocha přípravy, pár osvědčených her a realistické očekávání, že i tak přijde chvíle, kdy bude potřeba zastavit a nadechnout se. V následujících řádcích najdete konkrétní tipy, které fungují napříč věkovými skupinami a které Vám pomohou proměnit obávanou cestu ve snesitelnější, a možná i příjemnou část výletu.

Připravte se ještě před odjezdem

Nejlepší způsob, jak zabavit děti v autě, začíná dávno předtím, než nasednete. Pár minut přípravy večer předem Vám ušetří spoustu nervů na silnici.

• Sbalte „cestovní tašku" pro dítě. Do menší tašky nebo batůžku dejte několik oblíbených hraček, knížku, pastelky a pár překvapení, o kterých Vaše dítě neví. Novinky mají větší kouzlo než věci, které dítě vidí každý den.
• Naplánujte odjezd chytře. Pokud to jde, vyjeďte v čase, kdy Vaše dítě obvykle spí. Kojenci a malé děti často prospí velkou část cesty, pokud načasujete odjezd na dobu jejich pravidelného spánku.
• Zkontrolujte pohodlí. Volnější oblečení bez tvrdých švů, dostupná lahev s vodou a deka po ruce dokáží předejít mnoha stížnostem dřív, než vůbec vzniknou.

Připravené dítě, které ví, co ho čeká, bývá klidnější. Krátce mu popište, jak dlouho pojedete a kolikrát zastavíte. Předvídatelnost dětem dodává pocit jistoty.

Hry, které nepotřebují nic než Vaši fantazii

Nejcennější aktivity jsou ty, které nevyžadují žádné vybavení. Zapojíte se do nich Vy i Vaše dítě a zároveň si užijete společný čas.

1. Hádej, na co myslím. Klasika, kterou zvládnou i menší děti. Jeden hráč si vybere předmět a ostatní hádají otázkami, na které se dá odpovědět ano, nebo ne.
2. Hledání barev a tvarů. Zadejte dítěti úkol najít za oknem pět červených věcí nebo všechna auta určité barvy. U menších dětí tím zároveň procvičujete barvy a počítání.
3. Slovní kopaná. Starší děti baví vymýšlet slova začínající na poslední písmeno předchozího slova. Zabaví se tím i na dvacet minut.
4. Příběh po jedné větě. Každý přidá jednu větu a společně vytvoříte často velmi ztřeštěný příběh. Rozvíjí to fantazii a vyvolá spoustu smíchu.

Tyto hry mají jednu velkou výhodu: odvádějí pozornost od nudy a zároveň nezatěžují dětské oči obrazovkou. Střídejte je podle nálady a nebojte se stejnou hru zopakovat, když se osvědčí.

Přizpůsobte zábavu věku Vašeho dítěte

To, co spolehlivě zabaví předškoláka, nechá staršího školáka chladným a naopak. Pokud víte, co od které věkové skupiny čekat, ušetříte si zbytečné zklamání i hádky mezi sourozenci.

• Kojenci a batolata (do 3 let). Nejlépe fungují jednoduché předměty, měkké hračky připevněné na sedačku a Váš hlas. Zpívejte, komentujte, co vidíte za oknem, a mějte po ruce pár věcí, které dítě může bezpečně strkat do pusy. Časté krátké pauzy jsou u nejmenších naprosto zásadní.
• Předškoláci (3 až 6 let). Ocení jednoduché hry na hádání, omalovánky, samolepky a příběhy. V tomto věku děti milují opakování, takže se nebojte pustit oblíbenou písničku znovu a znovu.
• Školáci (7 let a víc). Zvládnou složitější slovní hry, kvízy, hlavolamy i vlastní knížku. Zapojte je do plánování cesty, třeba ať sledují na mapě, kudy jedete, nebo počítají, kolik kilometrů ještě zbývá.

Pokud cestujete se sourozenci různého věku, střídejte aktivity tak, aby si každý přišel na své, a využijte staršího sourozence jako pomocníka, který mladšímu s hrou poradí. Společná činnost je totiž často zabaví oba najednou.

Obrazovky ano, ale s rozumem

Buďme upřímní: na opravdu dlouhé cestě je tablet nebo telefon často záchranou a není důvod se za to obviňovat. Klíčem je používat obrazovky vědomě, ne jako první a jedinou možnost.

Nechte obrazovku spíš na druhou polovinu cesty, kdy už jsou děti unavené a klasické hry přestávají zabírat. Předem si stáhněte pohádky, písničky nebo audioknihy, abyste nebyli závislí na signálu. Právě audioknihy a namluvené příběhy jsou skvělým kompromisem, protože zabaví mysl, ale nechají oči odpočívat, což pomáhá předcházet nevolnosti při jízdě. Sluchátka zase ocení celá posádka, pokud každý poslouchá něco jiného.

Nastavte si dopředu jasné pravidlo, jak dlouho se bude dívat, a řekněte ho dítěti nahlas. Když ví, že po jedné pohádce přijde na řadu svačina nebo hra, přijme konec sledování mnohem klidněji.

Svačiny a pauzy jako tajná zbraň

Hlad a přebytek energie stojí za většinou hádek a pláče na cestě. Obojí se dá zvládnout dobrým plánem.

• Připravte svačiny do malých krabiček. Nakrájené ovoce, zelenina, sušenky nebo chléb rozdělené na menší porce vydrží déle než jedna velká svačina. Vyhněte se hodně sladkým věcem, po kterých děti bývají neklidné, a mějte po ruce vlhčené ubrousky.
• Zastavujte pravidelně. Zhruba každé dvě hodiny se vyplatí zastavit, protáhnout se a nechat děti vyběhat energii. I patnáct minut běhání na odpočívadle dokáže zázraky s náladou na další úsek cesty.
• Udělejte z pauzy událost. Krátká hra na honěnou, pár dřepů nebo prostě jen procházka kolem auta pomůže dětem i Vám. Vrátíte se do auta odpočatější.

Pravidelné přestávky sice cestu o něco prodlouží, ale ušetří Vám nervy a často i celkový čas, protože klidné dítě se lépe soustředí a méně zlobí.

Když přijde pláč nebo nevolnost

I s tou nejlepší přípravou může přijít chvíle, kdy je dítě unavené, uplakané nebo mu je nevolno. Zachovejte klid, protože Vaše nervozita se na dítě rychle přenáší.

Při nevolnosti pomůže čerstvý vzduch z pootevřeného okna, pohled dopředu na cestu místo do knížky nebo na obrazovku a menší, lehčí svačiny. Pokud Vaše dítě trpí nevolností při jízdě opakovaně a výrazně, poraďte se s pediatrem, který posoudí situaci a případně doporučí vhodné řešení pro jeho věk.

Když se dítě rozpláče z únavy, někdy je nejlepším řešením prostě zastavit, vzít ho na chvíli do náruče a dát mu prostor. Cesta počká. Pár minut objímání a klidného slova většinou pomůže víc než jakákoli hra.

Malé rituály, které cestu promění

Dlouhá cesta se dá zpříjemnit i drobnými zvyky, na které se Vaše dítě bude těšit. Zaveďte třeba „písničku na start", kterou si vždy pustíte při vyjíždění, nebo tradici, že na jednom konkrétním místě dostane každý zmrzlinu. Tyto rituály dávají cestě strukturu a dítě má na co se soustředit.

Skvěle funguje také večerní vyprávění na cestě domů. Když se venku setmí a děti jsou unavené, ztlumené světlo a klidný příběh je často pomalu ukolébají ke spánku. Právě chvíle před usnutím jsou ideální na společné vyprávění, které cestu zakončí v příjemné, uklidňující náladě.

Nezapomeňte, že žádná cesta nemusí být dokonalá. Přijdou úseky, kdy nic nezabere, a to je naprosto v pořádku. Vy děláte, co je ve Vašich silách, a to samo o sobě stačí. S trochou přípravy, špetkou trpělivosti a laskavým přístupem k sobě i k dítěti zvládnete i tu nejdelší jízdu. A až konečně dorazíte na místo, budou z náročné cesty jen vzpomínky na společně strávený čas.

Vyzkoušejte pohádku na míru

dobrú.cz každý večer pošle vašemu dítěti pohádku napsanou přímo pro něj — s ilustrací a namluvenou nahlas. První 3 večery jsou zdarma, bez karty.