Dítě neposedí u čtení? Jak si udržet jeho pozornost

Otevřete knížku, sotva přečtete první větu a Vaše dítě už visí hlavou dolů z postele, tahá deku nebo se ptá, jestli mají žížaly nožičky. Znáte to? Situace, kdy dítě neposedí u čtení, dokáže i tu nejhezčí večerní chvíli proměnit v malý souboj nervů. Chcete si s dítětem užít společný klid, ono se ale vrtí, přerušuje Vás a myšlenkami je někde úplně jinde. Dobrá zpráva je, že ve většině případů nejde o žádný problém s Vaším dítětem ani s Vámi. Jen se možná nesešel správný způsob čtení se správnou chvílí a povahou. A to se dá naštěstí docela snadno vyladit.

Proč se dítě u čtení vrtí (a proč to obvykle není nic špatného)

Než začnete hledat řešení, uleví Vám vědět, odkud to vrtění pramení. Malé děti mají přirozeně kratší pozornost než dospělí a potřeba pohybu je u nich úplně normální součást vývoje. Zvlášť u dětí, které jsou celkově živější, může být klidné sezení u knihy náročnější než u jejich vrstevníků. Neznamená to, že Vaše dítě knihy nebude mít rádo. Znamená to jen, že k nim možná potřebuje jinou cestu.

Za vrtěním se často skrývá i to, že dítě zkrátka objevuje svět jinak než přes uši a oči zaměřené na stránku. Potřebuje si věci osahat, vyzkoušet, být u toho tělem. Když si to uvědomíte, přestanete jeho pohyb vnímat jako neposlušnost a začnete v něm hledat spojence. Zvažte také několik praktických příčin, které se dají snadno ovlivnit:

• Únava nebo naopak přebytek energie. Přetažené dítě se hůř soustředí, stejně jako dítě, které si přes den málo vyběhalo.
• Nevhodná chvíle. Čtení hned po rušné hře nebo těsně po večeři nemusí sednout.
• Kniha, která neodpovídá věku. Příliš dlouhý text nebo téma, které dítě nezajímá, pozornost rychle rozpustí.
• Rušivé okolí. Zapnutá televize ve vedlejším pokoji nebo blikající obrazovka dokáže odlákat i zaujaté dítě.

Když si projdete tento seznam, často najdete drobnost, jejíž úprava udělá velký rozdíl.

Přizpůsobte délku a formu věku dítěte

Jedna z nejčastějších chyb je čtení, které je na dítě prostě moc dlouhé. U batolat a nejmenších dětí počítejte klidně jen s několika minutami. Postupně, jak dítě roste, se doba přirozeně prodlužuje. Nesnažte se dojít na konec kapitoly za každou cenu. Když vidíte, že už Vaše dítě nedává pozor, je lepší skončit dřív a nechat ho na čtení s příjemným pocitem než ho dotlačit do odporu.

Pomůže také vybírat knihy, které odpovídají tomu, co dítě zrovna prožívá a co ho baví. Pokud miluje bagry, hledejte příběh s bagrem. Když právě začíná chodit do školky, sáhněte po pohádce o prvním dni ve školce. Čím blíž je téma jeho světu, tím snáz u něj zůstane. A nebojte se stejnou oblíbenou knihu číst pořád dokola. Opakování dětem dává jistotu a u známého příběhu často vydrží déle než u nového.

Formu zvolte podle věku i nálady. Pro nejmenší jsou ideální knížky s velkými obrázky a jen pár slovy na stránce, kde je co ukazovat a pojmenovávat. Starším dětem už můžete číst delší souvislý text, ale i tady platí, že kratší kapitolka dočtená s radostí je cennější než dlouhá, u které dítě ztratí nit. Když si nejste jistí, začněte raději kratší knížkou a příště klidně přidejte. Lepší je, když si Vaše dítě řekne o „ještě jednu", než aby se u čtení začalo nudit.

Zapojte dítě, ať není jen posluchač

Živější děti často neposedí právě proto, že mají být jen pasivní. Zkuste je z role posluchače přesunout do role spoluúčastníka. Nemusíte kvůli tomu být herec ani vypravěč roku, stačí pár jednoduchých triků:

1. Ptejte se. „Co myslíš, že bude dělat teď?" nebo „Kde je na obrázku pejsek?" udrží dítě ve střehu.
2. Nechte ho otáčet stránky. Malý úkol dá jeho rukám co dělat a pohyb získá smysluplný cíl.
3. Měňte hlasy. Medvěd mluví hluboko, myška pisklavě. Děti to milují a čtení se promění v malé divadlo.
4. Vyprávějte podle obrázků. U menších dětí nemusíte číst každé slovo. Klidně popisujte, co je na obrázku, a nechte dítě přidat, co vidí ono.
5. Zapojte pohyb. Když v příběhu poskočí zajíc, poskočte spolu. Trocha pohybu paradoxně pomůže dítě zklidnit.

Nejde o to udělat z čtení výkon, ale o to, aby Vaše dítě mělo pocit, že je toho součástí. Sdílená pozornost je totiž mnohem odolnější než ta vynucená.

Vytvořte klidné prostředí a pevný rituál

Pozornost dítěte hodně ovlivňuje to, co se děje kolem. Vypněte televizi, ztlumte světla a odložte telefon stranou, ať Vás nic nevyrušuje. Když má čtení své pevné místo v denním řádu, třeba vždy po koupeli a v posteli, mozek dítěte se na tuto chvíli začne postupně nastavovat sám. Rituál funguje jako signál, že přichází čas na zklidnění.

Přemýšlejte i o poloze. Některé děti se nejlíp soustředí zachumlané pod dekou, jiné potřebují sedět Vám na klíně a některé u čtení nejlépe vydrží, když si u toho můžou hníst plastelínu nebo něco tiše skládat. To, že si dítě hraje s rukama, neznamená automaticky, že neposlouchá. U mnoha dětí je to naopak způsob, jak se dokážou soustředit déle. Pozorujte své dítě a najděte, co funguje právě jemu. Nesrovnávejte ho přitom s ostatními, každé dítě má vlastní tempo.

Když čtení nefunguje, zkuste poslech

Jsou dny, kdy jste unavení Vy, dítě je natažené a klasické čtení prostě nesedne. Nebo máte doma dítě, které se u knihy zkrátka nezastaví, ať děláte, co děláte. V takové chvíli je poslech příběhu skvělá alternativa, ne prohra. Když si dítě může u vyprávěného příběhu ležet, mačkat plyšáka nebo se jen dívat do stropu, pozornost mu často vydrží mnohem déle než u tištěné stránky.

Audio pohádka nebo příběh čtený nahlas přináší dítěti stejné bohatství slov, obrazů v hlavě a klidu před spaním jako běžné čtení. Navíc mu dává svobodu, kterou pohybově založené děti ocení. Můžete poslech s vlastním čtením i střídat podle toho, jak se ten který večer vyvíjí. Nejde o to, jestli dítě text vidí, ale o to, aby si užilo příběh a společnou uklidňující chvíli s Vámi.

Kdy zpozornět a promluvit si s odborníkem

V naprosté většině případů je vrtění u čtení úplně normální a přejde s věkem samo. Přesto stojí za to zůstat všímaví. Pokud si dlouhodobě všímáte, že se Vaše dítě nedokáže soustředit prakticky na nic, výrazně zaostává za vrstevníky v řeči, nereaguje na hlas nebo se Vám opakovaně zdá, že špatně slyší, je namístě probrat to s dětským lékařem. Pediatr Vás v případě potřeby nasměruje dál a pomůže rozlišit běžnou dětskou živost od něčeho, čemu se vyplatí věnovat pozornost. Ve valné většině rodin ale žádný důvod k obavám není, jen se hledá způsob čtení, který sedne.

Buďte na sebe i na své dítě laskaví. To, že Vaše dítě neposedí u knihy, není známka toho, že děláte něco špatně, ani toho, že knihy nebude mít nikdy rádo. Je to jen pozvánka najít cestu, která bude sedět právě Vám dvěma. Někdy to bude útulné čtení pod dekou, jindy vyprávění při hře a někdy poslech příběhu se zavřenýma očima. Ať zvolíte cokoli, na čem opravdu záleží, je ten společný klid a pocit blízkosti, který si spolu u příběhu vytvoříte. A ten Vaše dítě vnímá, i když se přitom vrtí.

Vyzkoušejte pohádku na míru

dobrú.cz každý večer pošle vašemu dítěti pohádku napsanou přímo pro něj — s ilustrací a namluvenou nahlas. První 3 večery jsou zdarma, bez karty.